Český Krumlov a jeho historické domy

Velká válcovitá věž českokrumlovského zámku shlíží dolů z ptačí perspektivy na stovky barokních a renesančních domů, často s gotickými jádry a krásně vyzdobenými fasádami. Většina těchto domů je opředena bájemi a legendami. Pojďme si alespoň některé z nich připomenout.

Bílá paní rožmberská – Perchta a klášter

Není snad nikdo, kdo by neznal smutný příběh Perchty, dcery Oldřicha z Rožmberka a Kateřiny z Vartemberka, provdané za Hanuše z Lichtenštejna. Perchtin krutý manžel Hanuš, ale i jeho příbuzní Perchtu málem dohnali k šílenství, a ta se proto raději uchýlila před nenávistí svého příbuzenstva do krumlovského kláštera. Tam byla oděna do bílého roucha a začalo se jí říkat „Bílá paní“. Byla považována za ochranitelku pánů z Hradce i Rožmberků. Nejčastěji chodívala oděná v bílém šatě a za pasem jí rachotil svazek klíčů, kterými svědomitě zamykala všechny dveře. Při očekávání nového potomka v rodu anebo při svatbě nosívala Perchta bílé rukavice a zjevovala se na chodbách zámku. Ovšem pokud se blížila smrt, Bílá paní oblékala rukavice černé.

Kostelní č. p. 161 – Hudební škola v Kostelní

Tato škola bývala kdysi školou jezuitskou. V pověstech se praví, že jedenkrát se jezuitský učitel tolik rozčílil na jednoho ze svých žáků stojícího u tabule, až ho praštil ukazovátkem tak silně a nešťastně, že jeho svěřenec krátce nato zemřel. Nešťastní rodiče těžce stiženi ztrátou svého milovaného syna jezuitského učitele prokleli. Pro toho si smrt přišla do roka a od té doby v tomto domě straší. Mágové se od těch dob mnohokrát snažili dům od duchů vyčistit, ovšem nejen, že se jim to nepodařilo, naopak do tohoto domu přivedli ještě více nešťastných bloudících duší. Říká se, že v tomto domě se strašidlům velmi daří a je jich tu plno.

Nová lékárna  – Zámek č. p. 46

Nešťastná náhoda se stala základem další pověsti provázející odnepaměti i starou lékárnu. Traduje se, že lékárník míchající směs pro výrobu léku, byl při své práci vyrušen lékárenským učněm. Ten na něj promluvil, lékárník omylem sáhl místo pro lék po jedu, nevšiml si toho ale včas a namíchanou směs předal poslíčkovi k doručení. Po požití domnělého léku pacient zemřel a ještě téže noci přišel neopatrného lékárníka strašit. Zahrnul ho přitom výčitkami, že ho otrávil. Lékárník tomu nemohl uvěřit, a tak ještě za noční tmy běžel do lékárny, aby se přesvědčil o tom, zda je to pravda. Pocit viny ho natolik zasáhl, že do dvou dnů zemřel. Od té doby při nočních službách duch nešťastného lékárníka v těchto prostorách občas straší.